Listiny města Prahy – ilustrační obrázek

Listiny města Prahy shromažďuje listiny, zápisy a městské dokumenty vztahující se ke Starému a Novému Městu pražskému ve 14. století. Jde o materiál zachycující každodenní život měšťanů, majetkové transakce, špitální a mštní nadání, právní úkony, městskou správu a činnost rychtáře a konšelů.

Dokumenty z Prahy patří k nejcennějším pramenům českých dějin – ukazují fungování městského práva, význam místních rodů, rozvoj řemesel a tržišť, i propojení městského prostředí s církevními institucemi a královskou politikou. Rubrika tvoří hlavní městský pilíř projektu Listiny Avignon, protože pražské knihy uchovaly velké množství fundací, darů, sporů a potvrzení, která odráží širší duchovní a společenský život královského města.

Cílem rubriky je nabídnout jasně strukturované regesty, doplněné o kontext osob, míst a vztahů, a vytvořit prostředí, kde lze jednotlivé pražské zápisy propojit s dalšími městy, rody a událostmi 14. století.

REGEST č. 8 – Praha, 5. září 1346

„Historické listiny města Prahy – Staroměstské náměstí- ilustrační obrázek

Projekt: Regesty a překlady
Sekce: Listiny města Prahy
Autor přepisu a zpracování: Jindřich AI asistent

Datum: 5. září 1346
Místo: Praha, Staré Město
Typ dokumentu: městská listina – potvrzení o zřízení věčného mšního nadání (Seelgerät)
Jazyk originálu: němčina staroměstského právního typu s latinskými prvky
Vydal: soud a rada Starého Města pražského

Odesílatelé / aktéři:
Borsuth, rychtář Starého Města
městští konšelé: Andres Goldner, Seydel von Piesk, Hensel Mathes von Eger, Otto Gewandschneider, Pesek Neuburger, Heinrich Schwab aj.

Fundátoři:
Albrecht Stuk a Johel (Johann) Stuk, pražští měšťané

Příjemce:
oltář sv. Kříže v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě pražském

Předmět:
zřízení věčného mšního nadání pro kněze, hrazeného z městské činže a statků v Biskupicích a v Praze

Archiv / rukopis:
Archiv hl. m. Prahy, ms. 993, Liber vetustissimus privilegiorum, s. 18–19
Edice: Teige, Základy starého místopisu pražského I, s. 348–349

Shrnutí obsahu

Albrecht a Johel Stuk, měšťané Starého Města, potvrzují před rychtářem a konšely zřízení věčného mšního nadání určeného za spásu duší jejich předků i jejich vlastního rodu. Nadání navazuje na starší fundace rodiny Stuků.

Financování nadace

1) Statky v Biskupicích
– činže ve výši 6 šoků (minus 4 groše)
– statek byl koupen výhradně pro podporu nadání
– nahrazuje dřívější příjem z domu u sv. Vavřince
– vše je zajištěno městským právem

2) Majetky v Praze
– dvě šok činže z „gewanthutten“ (pravděpodobně valcha nebo dílna)
– činže ze čtyř hofstat v ulici sv. Valentina

Ustanovení pro kněze

– kněz má dostávat polovinu činže, vyplácenou na sv. Jiří a na sv. Havla
– má mít zajištěné obydlí
– volbu kněze provádí Albrecht Stuk a jeho dědicové
– pokud farář neslouží nebo zemře, může být fundace přenesena do jiného kostela

Dědická a právní ustanovení

– po vymření Albrechtových dědiců volí kněze nejbližší příbuzní
– následně přechází právo volby na radu Starého Města
– majetek nadace nesmí být prodán, zastaven ani zcizen
– v případě felonie je právní úkon neplatný a majetek chráněn městským soudem

Závěr

Listina byla potvrzena městskou pečetí Starého Města pražského dne 5. září 1346.

Historický kontext

Listina dokládá tradici staroměstských mšních nadání, tzv. Seelgerät, typických pro pražské městské prostředí 14. století. Rod Stuků patřil mezi zavedené měšťanské rodiny, které aktivně podporovaly místní církev.

Dokument zachycuje fungování městského práva, majetkových transakcí, finančních nástrojů a dědických pravidel v předhusitské Praze. Ukazuje rovněž roli městské rady při správě duchovních fundací a nadání.

Zdroje / Citace

Archiv hl. m. Prahy, ms. 993, s. 18–19
Teige, Základy starého místopisu pražského I
Regesta Bohemiae et Moraviae III (1346)

REGEST č. 20 – Praha 10. října 1346,

Povolení uchovávat Eucharistii v kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny na hradě Krumlov

Listny města Prahy – Český Krumlov – ilustrační obrázek

Projekt: Regesty a překlady
Sekce: Listiny města Prahy
Autor přepisu a zpracování: Jindřich AI asistent

Dochování: pergamen, poškozená plica; pečeť oblonga, zlomená
Signatura: Archiv býv. schwarzenberský, dnes CZ Krumlov, I 3 Konv. 2
Edice: Bohm 1853, s. 416; Schmidt–Picha, UB St. Krummau I, č. 78
Jazyk: latina
Typ dokumentu: povolení / licentia
Vydal: Jan z Padovy (doctor decretorum, děkan vyšehradský) a Bohuta (arcijáhen kurimský), vikáři v duchovních záležitostech arcibiskupa Arnošta z Pardubic
Adresát: urozená paní Kateřina, manželka Petra z Rožmberka, nejvyššího komorníka Království českého
Předmět: povolení uchovávat Eucharistii v hradní kapli mimo mši pro případ náhlého nebezpečí smrti

Regest (česky)

Před vikáři arcibiskupa Arnošta vystoupil Mikuláš, rektor farního kostela v Krumlově a kaplan paní Kateřiny z Rožmberka. Upozornil, že na hradě Krumlov pobývá mnoho lidí, kteří mohou v případě náhlé nemoci – zvláště v noci – zemřít bez možnosti rychle povolat faráře z města. Proto žádal, aby v hradní kapli zasvěcené sv. Jiří a sv. Kateřině mohlo být uchováváno Tělo Kristovo i mimo dobu mše.

Ačkoli kanonické právo běžně zakazuje uchovávat Eucharistii do dalšího dne, existuje výjimka pro umírající. Vikáři proto udělují povolení, aby mohla být Eucharistie v kapli uchovávána ve vhodné a čisté schránce. Zároveň přikazují, aby před ní stále hořela lucerna na znamení úcty. Listina byla vydána v Praze dne 10. října 1346.

Latinský originál

Katherinae, conthorali Pétri de Rosenbërg, concédunt, ut in
capella b. Georgii et s. Katherinae in castro Krumlov sacramentum sacrae euchorisiiae etiam
extra missae officium servari possit.

Johannes, dictus Padwànus, decretorum doctor, decanus eccl. Wyssegràdensis, et
Bohuta, archidiaconus Curimensis, vicarii in spiritualibus
d. Arnesti, archiepiscopi Pragensis, nob. domine d. Katherine, conthorali d. Pétri de Rosemberch, summi regni
Boemie camerarii, salutem.
Veniens ad nostram presenciam discre­tus vir Nycolaus,
rector eccl. parrochialis in Chrumplow, vester capellanus, nobis pro parte vestra exposuit,
quod quia multae personae esse consueverunt in castro Chrumplow, quae interdum infir­
mitate inopinata gravatae et praecipue noctis tempore decedere possent sine sacrae eucharistiae
sacramento, quia tunc ad rectorem eccl. parrochialis de facili haberi non potest recursus,
supplicans humiliter et cum instantia, quod cum in castro praedicto sit capella in honore
b. Georgii mart. et s. virg. Katherinae dedicata, ut in ea corpus Christi etiam extra officium
missae posset retineri. Nos vero, etsi inveniamus sacris expressum canonibus eucharistiae
sacramentum in crastinum reservari non debere, tamen hoc fieri posse ad opus morientium
iuxta sacras canonum sanctiones non negamus. Devotione igitur vestra et causis superius
expressis attentis concedimus per praesentes, ut in altari capellae praedictae in aliquo vase
decenti et mundissimo sacrae eucharistiae sacramentum etiam extra missae officium possit
retineri et servari, ob cuius reverentiam et honorem volumus, ut per vos una lucerna
ibidem incessanter ardens procuretur. In cuius rei testimonium praesentes litteras fieri et
sigillo vicariatus nostri appensione iussimus roborari.
Dat. Prage a. d. millesimo trecentesimo quadragesimo sexto, die X mensis octobris.

Český překlad

Jan z Padovy, doktor dekretů a děkan vyšehradský, a Bohuta, arcijáhen kurimský, vikáři v duchovních záležitostech arcibiskupa Arnošta, zdraví urozenou paní Kateřinu, manželku Petra z Rožmberka, nejvyššího komorníka království.

Před ně přišel Mikuláš, rektor krumlovského farního kostela a její kaplan, a sdělil jim, že na hradě pobývá mnoho lidí, kteří mohou při náhlé nemoci — zejména v noci — zemřít bez přijetí Eucharistie, protože v tu dobu nelze snadno přivolat faráře. Proto pokorně prosil, aby Tělo Kristovo mohlo být uchováváno v hradní kapli zasvěcené sv. Jiřímu a sv. Kateřině i mimo mši.

Ačkoli kanonické právo zakazuje uchovávat Eucharistii do dalšího dne, pro potřeby umírajících je to dovoleno. Proto vikáři povolují její uchovávání v čisté a důstojné schránce a nařizují, aby před ní stále hořela lucerna. Listina byla opatřena pečetí a vydána v Praze dne 10. října 1346.

Historický kontext

Listina dokládá zbožnost paní Kateřiny a praxi duchovní péče na hradě Krumlov. Rožmberkové měli na hradě početnou domácnost, v níž často docházelo k onemocněním. Vzhledem k tomu, že farář byl ve městě, byla rychlá duchovní pomoc v noci obtížná. Tento dokument ukazuje, že církev tyto praktické potřeby respektovala a udělovala výjimky z přísných liturgických pravidel. Je to zároveň jeden z prvních důkazů o fungování hradní kaple jako místa každodenní liturgie.

Zdroje

– Bohm, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl XV, Praha 1853, s. 416.
– Schmidt, Picha, Urkundenbuch der Stadt Krummau, sv. I., č. 78.
– Originál: Archiv býv. schwarzenberský fond, dnes Státní oblastní archiv v Třeboni, pobočka Český Krumlov, I 3 Konv. 2.

Regest č. 26 – Praha, den sv. Lukáše (18. října) 1346

Listiny Praha – ilustrační obrázek

Projekt: Regesty a překlady
Sekce: Listiny města Prahy
Autor přepisu a zpracování: Jindřich AI asistent

Datum: 18. října 1346 (dies s. Luce evangelistae)
Místo: Praha
Vydavatel: purkmistr a konšelé Starého Města pražského (Borsutha iudex + rada)
Adresáti: příslušníci obce a příjemci listiny
Typ listiny: městské potvrzení (obecní list)
Jazyk: latina
Předmět: potvrzení povinnosti několika pražských měšťanů platit trvalý roční cenzus kostelu sv. Galla
Projekt: Listiny města Prahy
Kategorie: Regesty a překlady
Autor přepisu a zpracování: Jindřich AI asistent

Latinský originál

Borsutha iudex et Andréas Goldner, Sidlinus de Pieska, Henslinus Mathie de Egra, pannicida,
Peseo Nymburger, Heinricus Swevus, pincernia, Frenczlinus Goppoldi, Heinricus Swevus, dictus Czigler,
Jesko Bavari, Wenczeslaus Geynher, Enderlinus Stuk et Rudlinus Melniker, iurati cives civitatis Pragensis,
recognoscunt et testantur concives suos subscriptos et heredes eorum ac successores censum certum
ecclesiae s. Galli Pragae solvere tenere et debere singulis annis, per medium in festo s. Georgii
et per medium in festo s. Galli, de domibus et areis suis:

– Andreas de domo sua, quae fuit quondam Raduschii, circa s. Gastulum: 75 gr.
– Gilko carnifex de domo in foro carbonum: 32 gr.
– Relicta Martini Nigri, domus in eodem foro: 30 gr.
– Domus Langwanerii, in novo foro: 80 gr.
– Domus Tullerisse: 24 gr.
– Domus Elblini sartoris: 24 gr.

Quicumque vero census solvendus in terminis non fuerit intra VIII dies solutus,
censuales pignerari debebunt pro censu neglecto et pro pena 2 gr., nullo iudicio requisito.

Sigillo civitatis Pragensis appenso.
Dat. in die s. Luce evangelistae, anno Domini 1346.

Ed.: Borový, Libri erectionum I, s. 114, č. 236.

Český překlad

Borsuta, rychtář, a Andreáš Goldner, Sidlin z Písku, Henslin, syn Matěje z Chebu, řezník,
Peše z Nymburka, Jindřich Šváb, číšník, Frenczlin, syn Goppolda, Jindřich Šváb zvaný Czigler,
Jesko Bavor, Václav Geynher, Enderlin Stuk a Rudlin Mělníček, přísedící měšťané města Prahy,
prohlašují a dosvědčují, že níže jmenovaní měšťané a jejich dědicové jsou povinni
navždy každoročně odvádět kostelu sv. Gala v Praze cenzus (peněžní úrok) ve dvou splátkách:
na sv. Jiří a na sv. Galla, a to z těchto domů:

– Ondřej z domu někdejšího Raduschia u kostela sv. Hávla: 75 grošů
– Gilko, řezník, z domu na Uhelném trhu: 32 grošů
– Vdova po Martinu Nigrim z téhož tržiště: 30 grošů
– Dům Langwanera na Novém trhu: 80 grošů
– Dům Tullerisse: 24 grošů
– Dům Elblina, krejčího: 24 grošů

Kdo neuhradí včas, tedy ani do 8 dnů po termínu, bude dán do zástavy
za nezaplacený cenzus a navíc zaplatí pokutu 2 groše, bez soudního řízení.

Listina je opatřena pečetí pražských měšťanů.
Dáno v den sv. Lukáše evangelisty roku 1346.

Shrnutí obsahu

Staroměstská rada v Praze potvrzuje staré činžovní povinnosti několika měšťanů vůči kostelu sv. Galla.
Jedná se o pravidelné roční platby v groších z domů na Uhelném trhu, v Novém trhu a v okolí kostela sv. Havla.
Listina zároveň stanovuje sankci — 2 groše — za prodlení delší než osm dní.

Historický kontext

Kostel sv. Galla (zaniklý) byl významnou farností v blízkosti dnešního Ungeltu.
Městské knihy Starého Města Pražského zachovaly desítky podobných listin o cenzu,
který sloužil jako stabilní finanční zdroj pro církevní instituce.

Listina je také důkazem vysoké míry právní organizace Starého Města v době vlády Karla IV.,
kdy městská samospráva systematicky evidovala majetky, povinnosti a jejich plnění.

Zdroj

– Borový, Libri erectionum I, č. 236
– Archiv kapituly sv. Víta, sign. II–1 a III–1 (kopie B a C)

REGEST 30 – Praha, 2. listopadu 1346

Listiny města Prahy – kostel sv. Havla – ilustrační obrázek

Projekt: Regesty a překlady
Sekce: Listiny města Prahy
Autor přepisu a zpracování: Jindřich AI asistent

Odesílatel / jednající osoba: Martinus auricremator (zlatník)
Adresát: farář kostela sv. Havla (ecclesia s. Galli) v Praze
Datum: 2. listopadu 1346
Místo: Praha – kostel sv. Havla (kaple sv. Kateřiny a Doroty)
Typ dokumentu: notářské uznání (věčné plnění / roční dávka)
Jazyk: latina
Předmět: Závazek roční platby jednoho fertonu z domu ve prospěch faráře kostela sv. Havla
Archiv / edice:
– opis v listině arcibiskupa Jana z 5. 4. 1381, Libri erectionum I, sign. II–1, s. 91 r–v
– apograf Libri erectionum I, sign. III–1, fol. 120r
– edice: Borový, Libri erectionum I, s. 115, č. 236
Poznámka: Notář Jan Jakubův z Běliny; přítomni svědkové

Latinský text (výběr – jádro listiny)

Martinus auricremator coram honor. d. Wenceslao, dicto Tuzentmark, plebano eccl. s. Galli in Praga, personaliter constitutus recognovit, quod de sua domo, sita inter domos Cunczlini ex una parte et Bohuslai dicti Tursmid ex altera, de plebe b. Martini prope novum forum, unum fertonem plebano dictae eccl. s. Galli dare debet, quolibet anno die dominico post festum s. Martini, in perpetuum, pro remedio animae Ulrici dicti Kezer…

Český překlad

Zlatník Martin osobně uznává před farářem Václavem zvaným Tozentmark, farářem kostela sv. Havla v Praze, že ze svého domu, ležícího mezi domy Kunclina a Bohuslava zvaného Turšmid, v oblasti farnosti sv. Martina u Nového tržiště, je povinen každoročně navždy platit jeden ferton faráři kostela sv. Havla, a to v neděli po svátku sv. Martina.

Tento závazek je učiněn za spásu duše Oldřicha zvaného Kezer, jenž tuto povinnost odkázal a přiřkl ke zmíněnému domu.

Listina byla sepsána v kostele sv. Havla, v kapli sv. Kateřiny a sv. Doroty, za přítomnosti svědků a byla notářem Janem Jakubovým z Běliny převedena do veřejné formy.

Shrnutí obsahu

Zlatník Martin uznává věčný roční závazek ve výši одного fertonu ve prospěch kostela sv. Havla v Praze, spojený s konkrétním domem. Povinnost je založena na odkazu Oldřicha Kezera a má duchovní význam (pro spásu jeho duše).

Historický kontext

Listina dokládá běžnou středověkou praxi zbožných odkazů (legatum pro anima), kdy se výnos majetku trvale věnoval církevním institucím. Současně přináší cenné informace o topografii Prahy 14. století, o městských řemeslnících i správě farnosti kostela sv. Havla.

Zdroj

Opis v listině arcibiskupa Jana z 5. 4. 1381, Libri erectionum I, Archiv kapituly při metropolitním kostele sv. Víta v Praze, sign. II–1, s. 91r–v

Apograf Libri erectionum I, tamtéž, sign. III–1, fol. 120r–v

Edice: Borový, Libri erectionum I, s. 115, č. 236

REGEST 31 – Praha, 6. listopadu 1346

Listiny města Prahy- ilustrační obrázek

Projekt: Regesty a překlady
Sekce: Listiny města Prahy
Autor přepisu a zpracování: Jindřich AI asistent

Odesílatelé:
Borsuta (soudce, iudex) a přísedící městští konšelé: Andreas Goldner, Seylinus z Písku, Henslinus Matějův z Chebu, Pesko Neuburger, Otto – soukeník, Jindřich Šváb – číšník, Frenczlin Goppoldi, Jindřich Šváb zvaný Czigler, Ješek Bavorský, Enderlin Stuk, Václav Geunher a Rudlin Mlékař

Příjemce: město Praha
Datum: 6. listopadu 1346 (V id. nov.)
Místo: Praha
Typ dokumentu: městský nákup nemovitosti do majetku města
Jazyk: latina
Předmět: Zakoupení dvora rodu Jarošových (Jarosschii) městem Prahou
Archiv / edice:
– Kopie v Liber vetustissimus privilegiorum, statutorum et decretorum Veteris urbis Pragensis, Archiv města Prahy, ms. č. 993, s. 70
– Edice: Teige, Základy starého místopisu pražského I/2, s. …
Poznámka: Zákaz vymáhání práva ke dvoru jinými osobami pod hrozbou královské sankce

Latinský text (výběr – klíčová část)

Nos Borsutha iudex et iurati cives civitatis Pragensis recognoscimus, quod curiam dictam Jarosschii, in qua nunc forum pullorum existit, prope ecclesiam s. Leonardi in Praga sitam, pro parata civitatis pecunia emimus et rite comparavimus civitati. Census et utilitates quae de ipsa curia provenire possunt, civitati Pragensi tantum derivari debent. Nullus pro obtinenda ipsa curia apud regem Bohemiae laborare debet, sub poena in litteris patentibus contenta.

Český překlad

My, Borsuta, soudce, a přísedící měšťané města Prahy, uznáváme, že jsme dvůr zvaný Jarošův, který se nachází poblíž kostela sv. Leonarda v Praze a kde se nyní nachází drůbeží trh, zakoupili za hotové městské peníze pro město Prahu řádným a právoplatným způsobem.

Všechny platby, užitky, výnosy a budoucí příjmy, které mohou z tohoto dvora či z budov, jež na něm nyní stojí nebo budou v budoucnu vystavěny, plynout, náleží výhradně městu Praze.

Nikdo z našich spoluobčanů ani žádná jiná osoba nesmí o tento dvůr či jeho užitky usilovat u českého krále nebo jeho dědiců, a to pod hrozbou trestu, který je uveden v královských i městských listinách o tomto dvoře.

Shrnutí obsahu

Městská rada Prahy oficiálně potvrzuje koupi tzv. Jarošova dvora, na jehož místě se nacházel kuřecí (drůbeží) trh u kostela sv. Leonarda. Nemovitost byla zakoupena z městských prostředků a veškeré výnosy z ní mají plynout výhradně městu Praze. Dokument rovněž obsahuje výslovný zákaz jakýchkoliv nároků třetích osob.

Historický kontext

Listina dokládá rostoucí instituční sílu pražské městské správy ve 14. století. Praha zde vystupuje jako samostatný právní a hospodářský subjekt, který cíleně skupuje strategické pozemky a objekty pro potřeby města. Zmínka o drůbežím trhu u kostela sv. Leonarda přináší také cenný pohled na topografii a hospodářský život středověké Prahy.

Jde o důležitý doklad počátků městské majetkové politiky.

Zdroj

• Liber vetustissimus privilegiorum, statutorum et decretorum Veteris urbis Pragensis, Archiv hlavního města Prahy, ms. č. 993, s. 70
• Edice: Teige, Základy starého místopisu pražského, díl I/2